Samurajské meče

úvodem: na stránkách samurajskemece.cz uvádím obecné informace o mečích a japonských zbrojí načerpané z různých zdrojů, které se mnohdy liší a proto i v textech zde mohou být uvedeny nepřesnosti, za což se předem omlouvám.

Japonský meč je japonská zbroj, která v rukou Samuraje rozpůlí člověka od hlavy až ke slabinám. Zbraň, která však také dala vzniknout zcela jinému uměleckému směru a duchovnímu způsobu života.

Legendy o vzniku samurajských mečů sahají do desátého století, kdy Japonským diktátorům začali sloužit elitní bojovníci. Bojovníkům se říkalo samurajové.

Samurajské meče: Symbol moci a postavení

Samuraj byl ve společnosti velmi uznáván a v určité době jediný, kdo mohl nosit zbraň. Samurajem se mohli stát pouze vybraní muži. Nejlepší z nejlepších, jinak by mezi samuraje nebyli nikdy vybráni. Celý život pak zasvětili výcviku.

Život samurajů je přípravou na jejich smrt. Samurajové měli svoji etiketu chování a pokud došlo k selhání samuraje, tak volili raději smrt. Samurajská sebevražda známá pod pojmem seppuka (harakiri).

Samurajové nosili dva meče, byl to symbol jejich nedotknutelné autority. Katanu a kratší wakizaši

O samurajském meči se říká, že má svoji vlastní duši.
Katana byla součástí samuraje a tvořila s ním dvojici, kterou mohla rozdělit jedině smrt.

Výroba samurajského meče

Tradiční výroba jednoho meče trvá 3 měsíce a mistři kteří jej vyrábí se řemeslu učí řadu let.

Výroba meče je duchovním způsobem života, je doprovázen spiritualitou a modlením kováře
- řemeslo se předává na generace

Život Samuraje závisí na kvalitě jeho meče.

Tavící pec Tatara - příprava materiálu v tavící peci zaměstnala 10 mužů na 3 dny na výrobu surové oceli. Uhlík obsažený ve dřevěném uhlí po smísení se železitým pískem vytvoří jedinečný typ oceli - Tamahagane. Dbalo se zejména na důležitý poměr obsahu uhlíku a oceli.

Výrobu dále doprovází řada procesů od zábránění oxidace, k ručnímu rovnoměrnému rozmístění uhlíku a při "ručním" opracovávání a překládání plátů se vytváří vzory do ocely, kde na jeden centimetr oceli připadá 5 tisíc i více samostatných vrstev.
Japonské meče mají pak i své dosažené vlastnosti díky použitím 2 druhů oceli. Tvrdé ostré na špici a měkčí, pružnější, která tvoří jádro meče. (kombinace železa a oceli a spojováním těchto materiálů). Při kalení mistři výroby potírají meč směsemi dřevěného uhlí a hlíny, která meteriál během procesu tvrzení izoluje a chrání. Meč se rozpálí do ruda a rychle schladí ve vodě. Část, která je pokryta vrstvou hlíny se velice rychle ochladí a stává se velmi tvrdou a díky vrstvám směsí hlíny zadrží uhlík uvnitř oceli ve vysoce stlačeném stavu - vznikne čepel požadované kvality. Hlavní tělo meče, které je pokryto vrstvou hlíny se ochlazuje pomaleji a zůstává proto mnohem poddajnější. Díky i změnám v rychlosti chladnutí, dostává meč svůj charakteristický tradiční zahnutý tvar.

Mistr nepustí meč, který není dokonalý a když je spokojen, tak do rukojeti vyseká svůj podpis, přidá datum a jméno, pro koho je meč vyroben.

Poslední fáze výroby je leštění, broušení, bělení ocele - trvá cca 10 dnů

Tradičním způsobem se meče vyrábí i dnes, nicméně v minulém století se po zvýšené poptávce začali meče vyrábět i strojově. Jejich kvalita nebyla moc vysoká.

Samurajské meče hrály svoji roli i ve druhé světové válce a zejména po ní, kde se po válce většina samurajských mečů přesunula do USA.

Informace o mečích a spojenou japonskou kulturou budeme postupně rozšiřovat

Legendy o mečích, samurajích žijí dál..

Legendy a příběhy jsou často inspirované historickými událostmi a slavnými samurajskými válečníky a jsou v Japonsku velmi populární. Každý z těchto příběhů se zaměřuje na různé aspekty života samurajů, včetně jejich bojových dovedností, ctností, věrnosti a oddanosti.

Některé z nich

47RONINŮ
Zmizelý meč
Miyamoto Musashi/Kniha pěti kruhů
Genji a Heike
Kusunoki Masashige
Takeda Shingen
Date Masamune
Oda Nobunaga
Tokugawa Ieyasu
Yagyu Munenori

.
.

 

Doporučujeme informační zdroje:
Samuraj

Japonský meč (v anglickém jazyce)

 

 

---

---